"A už jsi někdy jedla sýr?",
zeptal se jednou romský chlapec Peťo a zasnil se o této "nevídané pochoutce"... Tón hlasu i jeho rozzářené oči připomínaly otázky jeho vrstevníků..., jen obsah byl jiný... Jsou to slova, která vám vstoupí do srdce a rozvíří hladinu vašich myšlenek a postojů... "Chudák dítě...", přišlo mi... A kdykoliv byl u nás v kuchyni a sledoval, jak vařím, styděla jsem se pokaždé, když jsem do ruky brala něco z těch pár úplně běžných a poměrně laciných surovin, které on doma tak často (anebo nikdy) nevídá...
Ale tu a tam se přistihuji, že v koutku srdce mu spíš závidím...
Závidím mu ty rozzářené oči při pohledu na věci nejobyčejnější...
Diky. Fakt tohle si clovek uvedomi az kdyz prekroci pohodli sveho ja smerem k Jezisovym chudym, zapomenutym a pro tento svet nepotrebnym. Pisu si to nejen za usi,ale i do srdicka, abych se obcas dokazala divat JINAK - Jezisovyma ocima. Pozdravuj sve pratele!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.